Bez debat jeden z nejlepších extrémních vokalistů u nás, klíčová postava u propagace Brutal Assaultu a Obscure production celkově, dříve redaktor většiny našich metalových zinů a webzinů, organizátor několika festivalů, člověk s neuvěřitelným hudebním rozhledem jak po naší, tak po světové scéně, ale také pohodový bobánek z Velké Bíteše, to vše je Luboš Kristek, na metalové scéně známější jako Schizofred, Fred nebo Schizmo…

Začněme novinkami ve SMASHED FACE. V sestavě, která byla po nějakou dobu poměrně stabilní a pevná, je nyní vidět nová tvář, kterou jste před nedávnem přibrali. Proč jste začali po těch letech upřednostňovat dvoukytarový koncept? A jak vlastně probíhalo hledání druhé kytary? Seběhlo se vše náhodně nebo jste pečlivě připravili nějaký konkurz?

O dvou kytarách jsem uvažovali hodně dlouho, ale pravým důvodem, proč jsme setrvávali v původní sestavě, byla jednoduše skepse, která vytvářela iluzi, že adekvátního kytaristu v našem okolí nelze najít. Pravda je někde na půl cesty - kdyby jsme se měli s hledáním omezit na rodná města, skutečně bychom pokračovali i dál jako kvartet, nicméně jsme si řekli, že druhá kytara by naši tvorbu mohla natolik posunout, že jsme prostě vyhlásili konkurz a ono to dopadlo. Cesta to byla dost trnitá - našli jsme několik velice slušných kytaristů, ale vždy to na něčem krachlo... Nakonec se jako blesk z čistého nebe ozval Sam, se kterým jsem se znal od vidění, že by to rád zkusil a rovnou poslal nahraný song, který se naučil z odposlechu. Bylo jasné, že tudy cesta rozhodně vede, takže se během asi dvou měsíců secvičil repertoár a od prosince 2008 hrajeme jako správná pětka (smích).

Takže kolik lidí vlastně prošlo vaší zkušebnou a na čem nejvíce troskotali. Napadají mě asi čtyři možné věci: technika hry, přístup, neshoda v žánrovém směřování a osobní stránka věci...

Pokud mě paměť neklame, tak to byly čtyři pokusy. Prvním byl kytarista grind brusky EXPERIMENT HOMO SAPIENS, ale ten to vzdal hned na první zkoušce, že by to asi nezvládal technicky. Druhým byl Petr Pádivý, kterého bylo možno vidět v jazz kapele CHAKRA BANDOLEROS a nesčetných jihlavských projektech - výborný kytarista, skladatel, textař, básník, lingvista, velmi inteligentní člověk, se kterým se shodnu na většině věcí a hodně si rozumíme ve většině názorů. Ten s námi nahrál 7" ep split s CUTTERRED FLESH a naše cesty se rozešly přesně po nahrávání za trochu nešťastných okolností, kdy se zřejmě seběhlo několik faktorů jako vytíženost s novou prací, dálka a dojíždění a zřejmě také žánrové směřování. A nebojím se říct, že bychom ho v určitých ohledech asi brzdili. Nicméně horké hlavy vychladly a po počátečním rozhořčení jsme opět v kontaktu a spolupracujeme na bázi lyrické a překladatelské. Nebojím se říct, že texty na novém CD budou opravdovou lahůdkou! Třetí pokus byl Malci, který dříve působil ve spřízněných VICTIMS a po přestěhování do Brna s námi začal zkoušet. Bohužel i tady jsme narazili na neschopnost fungovat v kolektivu a zodpovědně se muzice věnovat, takže se naše cesty nakonec taky rozešly, i když nutno podotknout, že část materiálu pro nové CD náleží autorsky právě Malcimu, který přes svou hanebnou looserovitost je opravdu nadaný kytarista s nápady, které by byly pro CZ scénu skutečně převratné. No a posledním panáčkem na holení byl Ondra, který dříve působil v brněnských ARCH OF HELL, ale kvůli zaneprázdněnosti s maturitou taky nakonec svůj pokus odvolal.

A vlastně pátou epizodou byl Pepek, který se dřív angažoval v x projektech (VIRCHOW, HERBAL LOGIC, SYNOPTICAL INCOHERENCE, RATS IN THE DARK), avšak ani jeden z nich to nedotáhnul do konce, což nás mělo pochopitelně varovat. Dvě zkoušky a konec, normální stav.

No a Sama už všichni dobře znáte.

Když už jsi zmínil nové CD - pokud mám správné informace, tak na podzim se chystáte do studia Rolanda Grapowa. Proč právě toto rozhodnutí. Nebyli jste v minulosti spokojení s tím, jak věci fungovali u Standy Valáška v Šopě, či v Shaarku?

Informace máš správné. Ne že by byl výsledný zvuk v obou zmíněných studiích nějak špatný, ale my jsme dospěli do stádia, kdy jsme si řekli, že to poslední, co by nové desce prospělo, by byl "český" sound. Na základě tohoto rozhodnutí jsme se pustili do pečlivé analýzy nejpovedenejších nahrávek domácích kapel a asi nebudu mluvit jen sám za sebe, když řeknu, že to X-CORE se zvukem a produkcí na svém posledním albu pěkně rozhrábli (smích).

Rozhodně souhlasím, ten zvuk je na české poměry nevídaný, jen se bojím toho, že nahrávek s jeho zvukem teď bude u nás mnoho – nejste rozhodě jedinní, kdo se tam chystá. Už víte kolik věcí budete nahrávat a jak to budete mít s producentem nahrávky? Dostane důvěru někdo externí nebo si budete vše dělat sami?

To se pochopitelně dalo čekat, nicméně si myslím, že situaci bude vyvažovat česká povaha bát se do zvuku zainvestovat, takže spoustu kapel cena jistě odradí. Plánujeme nahrát sedm věcí se stopáží lehce pod třicet minut a producentsky to bude mít na starosti právě Roland s tím ohledem, že charakteristiku výsledného soundu budeme řešit před samotným nahráváním předprodukčními nahrávkami, abychom se dostali do optimálního zvukového kabátu.

Zcela jistě půjdete do studia s nějakými CD předlohami, dle kterých budete chtít znít. Jaká alba a jakých kapel to budou?

Myslím, že každý z nás má o zvuku trošku jinou představu, takže tohle ještě projde řešením. Obecně se dá říct, že budeme vycházet z těch nejpovedenějších produkcí světových deathcore kapel. Mě osobně však v poslední době zaujaly nahrávky FEAR MY THOUGHTS – „Vulcanus“ (jedinečná čistota a dynamika) a BRING ME THE HORIZON – „Suicide Season“ (tahle deska má neuvěřitelné koule!), ale mám pocit, že zrovna z těchto nahrávek při tvorbě zvuku vycházet nebudeme a to především kvůli stylové odlišnosti od naší tvorby.

Neptám se, co tě zaujalo (smích). Pro jistotu tedy ještě jednou, při tvorbě zvuku budete vycházet z jakých nahrávek? Zkus neuhýbat - prostě nevěřím, že Rolandovi nepřivezeš něco s větou „a takhle chci aby to znělo“.

Budem vycházet z představy, kterou o budoucím zvuku máme, což se budeme snažit konfrontovat s kvalitní studiovou technikou a aparáty. Samozřejmě, že vybereme pár reprezentativních titulů, kam by jsme se chtěli optimálně dostat  - ty ale v této době zatím nejsou stanoveny, takže mou předchozí odpověď za vyhýbavou nepovažuji (smích).

No pokud bych měl opravdu mluvit sám za sebe, a i když je to stylově celkem jinde, bez přemýšlení bych zvolil sound mé nejoblíbenější kapely - BENEATH THE MASSACRE a „Mechanics Of Dysfunction“ :).

Tak tento výběr docela dobře chápu… Zcela jistě jsi v souvislosti s novým albem otevřel i otázku vydavatele. Máte již před nahráváním tento otazník vyřešený? Vzhledem k tvé současné práci mě logicky napadá možnost vydání u Shindy production, ale skoro bych si i tipnul, že budeš mít i tendence vydat CD u nějakého zahraničního labelu…

Vyřešený ho nemáme a zřejmě asi ani mít nebudeme a vše bude otázka až po nahrávání, páč dealuj s někým něco, když nemáš nic v ruce... Tvá logická úvaha je sice krásná, ale vzhledem k tomu, že Shindy plánuje s vydáváním seknout, nemám strach, že by deska vyšla právě tam a rovněž stagnující distribuce mi nepřijde jako vhodný argument, proč u takového labelu vydávat. Pochopitelně se budu snažit desku protlačit k nějakému zahraničnímu labelu (u nás bych desku svěřil pod křídla jedině LACEATED ENEMY recs.), v horším případě pak vydat desku sám a svěřit se do péče nějaké agentuře.

Shindy přestane vydávat? To jsou mi novinky. MINDWORK tedy byli jednou z posledních vlaštovek? A což tak začít vydávat kvalitní české věci sám? Napadlo tě někdy něco takového? Znalost scény i kontakty do zahraničí máš, jsi provařená osoba s jistým kreditem na scéně, řekl bych, že máš i nos na to, co by se mohlo chytnout a prodávat…

Tomuhle jsem se chtěl vždy vyhnout, protože člověk musí v rámci distribuce měnit více či méně prodejné tituly, doma se ti válí spousta neprodejných nosičů, jejichž prodejnost každým dnem stejně klesá, což je ostatně důvod, proč od toho Shindy chce odejít. Ono je otázkou času, kolika dalším labelům malá až nulová prodejnost zlomí vaz a kam se celý tenhle kolotoč bude nadále ubírat. Asi by byla sebevražda v dnešní době něco podobného rozjíždět, i když je pravda, že pár kandidátů na vydání bych možná měl... Nicméně, i kdyby všechny zmíněné okolnosti hrály do karet, asi bych nenašel další čas se tomuhle věnovat, tedy věnovat se tomu tak, aby to někam vedlo, protože ruku na srdce - nefungující label si dokáže založit každej lála. A že jich tu máme požehnaně...

To nebyla moc povzbudivá slova, otázkou opravdu zůstává, kam se to celé bude ubírat… Zpátky k vaší hudbě. Dle novějších věcí, které koncertně hrajete, je poměrně jasné, kam chceš aby nová tvorba směřovala. Nebojíš se, že ti bude často přehazována trendovost, respektive stylové převlékání kabátů dle módy, která právě frčí? Přeci jen, od thrashe k oldschool deathu, od staršího deathu k US brutal deathu, který byl v době, kdy jste ho hráli, poměrně dost populární a nyní sedláte deathcorovou mašinu – tedy opět to, co právě vládne světové extrémní scéně.

Hmm, tak to máš jistě pravdu, trochu se toho bojím a určitě se najde někdo, kdo nám to nezapomene připomenout. Asi bych vycházel z toho, že hudbu, kterou tvoříme, stimulujeme podle našich představ a určitě na tom má podíl i to, co právě posloucháme. Protože posuď sám, jaký smysl by mělo hrát to, co tě nebaví... Na druhou stranu bych v tom určitě nehledal nějakou vypočítavost, kterak se dopracovat k vyprodaným halám a lačným fanynkám u backstage – přece jen je v naší zemi tahle myšlenka utopie. Navíc mě znáš dost na to, abys věděl, že já tyhle věci drtil drahnou dobu před jejich boomem (emo, metalcore, mathcore, deathcore), takže v tomto případě nemůže být ani řeč o trendovosti... Ale ano, máš pravdu - tento pohled na věc tu je a my s tím musíme počítat. Snad jsem to srozumitelně vysvětlil alespoň pro ty, co čtou tento rozhovor.

V souvislosti se SMASHED FACE se poměrně dosti často řeší texty a koncept kapely. Dříve šlo více o válečná témata, nyní se pitváte již téměř výhradně v ekologii a ve vztahu mezi matičkou přírodou a člověkem. Ty jsi ekologii studoval, Patrik se v podstatě znečištěním ovzduší zabývá i profesionálně, nicméně na to, že texty jsou nebo byly velmi často o zvířatech týraných člověkem, u vás není žádný vegetarián nebo ekologicky aktivní člověk. Není pak téma, kterým se zabýváte trochu nedůvěryhodné a povrchní?

Tak to sis na sebe touhle otázkou trošku ušil bičík, milý Ripe. Ekologie je o pochopení zákonitostí a vztahů v přírodě a mezi člověkem a jeho vlivem na tyto vztahy. Fanatický pohled, který upřednostňuje zájmy přírody, je bez vědeckých podkladů zcela o ničem, často pak většinou zcela lichý. Chci říct, že člověk by měl nejdřív poznat prostředí, ve kterém žije, než se rozhodne odsuzovat to nebo ono. Být vegetarián je dnes v módě, ale řekni mi kolik lidí má jasno v tom, proč se tak rozhodli. Já tvrdím, že člověk bojující za přírodu nemusí být nutně vegetarián, stejně jako hospodský nemusí být nutně alkoholik. Já pochopitelně rád vidím všechny ty ekologické aktivity, pokud za tím není nějaká póza nebo úplná neinformovanost o daném problému - to v tomto případě může mít (a často má) zcela opačný efekt.

Co se týče našich textů - je to jak jsem uvedl, nesnažíme se předkládat téma z pohledu aktivisty, ale spíš popsat daný problém bez konkrétního řešení, aby si každý udělal svůj pohled na věc a zamyslel se nad tím kterým tématem. Pochopitelně společným jmenovatelem je člověk coby škůdce planety, ale ten je tak chápán spíš z konceptuálního pohledu, jak já s oblibou říkám, jako chybná vývojová větev přírody. Tohle je ovšem téma na spoustu večerů, pokud by tě však zajímalo něco konkrétního, klidně se ptej.

Ale tak to snad ne…Být vegetarián nebo vegan má poměrně jasný ideologický základ, nemyslíš?

Jaký? Protože kámoši jsou taky? Protože je to populární? Stejně jako si načmárat X na ruce? Nebo proto, že člověk nesouhlasí s podmínkami v jakých jsou zvířata chována, přepravována a pak zabíjena? V tom případě mi ale jistě dáš za pravdu, když řeknu, že vychovat si čuníka, starat se o něj, vědět, čím ho krmíš, že ho nestresuješ v nelidských podmínkách, netýrat ho..., že tohle je jistě rozumná alternativa, která v podstatě eliminuje podporu ne zrovna košer zacházení se zvířaty. Na druhou stranu chápu všechny ty pohnutky lidí, co se rozhodli nejíst maso či živočišné produkty a rozhodně jim fandím a s velkou chutí konzumuji alternativní pokrmy na koncertech... Bohužel jen čas ukáže, kdo to jak myslel...

Mnoho lidí to vidí i tak, že pokud osobně sníží poptávku, snižuje se logicky i nabídka… Ale to je opravdu na jinou diskusi. Vraťme se ke SMASHED FACE, máte za sebou dohromady tři personální změny v kapele, první byla výměna na postu kytaristy, následovalo to samé na bubenické stoličce, nyní vaše řady obohatil kytarista Sam. Která změna nejvíce otřásla kapelou a způsobila v ní největší změny? Ať už z hlediska osobního nebo hudebního, lze se nad to vlastně povznést a nějak to zhodnotit?

Určitě lze. Když přišel Patrik, vše se začalo hýbat směrem, kterým jsem chtěl, aby se to ubíralo - najednou jsem měl k sobě člověka, který potvrzoval mé teorie o hudebním směřování, koncepci koncertů a dalších věcí. V neposlední řadě to znamenalo stylový příklon k tomu deathmetalu, protože byl najednou někdo, kdo měl buňky ho vymýšlet. Když odešel Pavel a vystřídal ho Lukáš, mělo to hned dva pozitivní dopady. Hlavně se vyčistila dost hustá atmosféra, která do té doby u nás vládla, ale především se značně zvýšila úroveň rytmické sekce. No a Sam? Ten nás nakopnul tím správným směrem, svou vysokou hráčskou úrovní nás nutí se na něj stále dotahovat, což je samozřejmě pozitivní aspekt. No a taky jako nejmladší člen, který inklinuje k moderní muzice, nás utvrdil v tom, že započatá cesta směrem newschool je ta správná (smích).

Jak to nyní vypadá se skládáním věcí? Už od minulé desky jsi začal chodit s hudebními nápady a doplňovat v tvůrčí činnosti Patrika, je nyní tvůj podíl větší nebo se začal zapojovat i Sam a Lukáš?

Jak už jsem napsal výše, podíl na nových věcech má i Malci, který s námi jeden čas zkoušel. Můj podíl se od minulé desky lehce zvýšil, ale samozřejmě většinu nechávám na kytaristech, především Sam má teď volné ruce a svěží pohled na tvorbu nových songů.

Jsi poměrně provařený nadšenec pořádající koncerty zahraničním kapelám, které nejsou až zas tak zajímavé pro větší agentury typu Obscure, Pragokoncert, ... Těmto kapelám poskytuješ ve vašem rodinném domě i zázemí. Určitě to celé provází celá řada zajímavých příhod, které z tebe občas vylezou. Namátkou mě napadá pohádka „Kterak tvoje sestra byla málem znásilněna skupinou GORATORY“ nebo „Kterak bylo ve Velké Bíteši velké francouzské prádlo.“ Zkus zavzpomínat na nějaké zajímavosti ze zákulisí.

No tak to je opět povídání na hodně dlouho (smích). Rád podpořím kapely, které mě baví a se kterými bych si rád zahrál (není podmínkou) a čas od času jim udělám koncert. Jak říkáš, většinou jsou to menší až malé kapely, ve kterých já osobně nacházím velký příslib do budoucna a které mě na rozdíl od velkých jmen oslovují. V rámci all-inclusive servisu je pak jídlo a nocleh v naší skromné rezidenci, kde jsou do koloběhu pořádání koncertu zapojeni i další členové domácnosti (máma - jídlo, prádlo / táta - oprava backline / sestra - stimul udržovat muzikanty v čistotě (smích) / babička - vrátná). Tím pádem se vyskytne opravdu přehršel situací, které jsou pak středem pozornosti nejrůznějších večírků a banketů. Historka s GORATORY je opravdu vděčná! Po koncertě měli připraveno jídlo a spaní, ale zůstali radši kalit v Brně, aby jim pak za týden odpadl koncert a s půl denním varováním se přijeli nakvartýrovat k nám. Bubeník Daren (ex THE FACELESS, ARSIS atd.) to trošku přehnal s chlastem a utekl nám z hospody do temných bítešských ulic. Za chvíli volá ségra, že doběhl k nám, a že je dost neodbytnej, ať prej rychle přijdu, kdyby něco (smích). A skutečně, Daren pobíhal mezi talířem s gulášem a mou sestrou, která jim chystala spaní. Zbytek noci prozvracel obtočen kolem záchodové mísy. Pochopitelně to byla ta samá kapela, které máma prala 6 plných praček špinavého prádla. Na druhou stranu, když jsem ve Vídni přišel za Alanem (kytara ex GORATORY), který v tu dobu hrál v DESPISED ICON, stále si mě pamatoval a hrdě mě zval na raut do backstage :).

Francouzi INHATRED jsou pak kapitola sama pro sebe, kluci u nás byli už 3x, z toho 3, 5 a 2 dni tahem, takže snad měli i své klíče a účet na bowling baru. Při procházce městem se zdravili s více lidmi než já a s babčou si obstojně povídali česky, i když se jejich mluva většinou skládala ze slovních obratů typu: „kurva“, „ukaž mi kozy“ a „ubal mi brko“ (smích). Jednou po koncertě ve Velkém Meziříčí jsme jeli domů a Stefan s Juniorem tam zůstali s nějakou kočičkou, že druhý den přijedou busem. Slečna byla s jejich výkonem tak spokojená, že jim zaplatila taxík až k nám (smích). Ale příhod je celá řada, těžko to tu všechno vyjmenovat.

Děkuji, myslím, že pro zevrubný obrázek a varování všem, kteří by chtěli zvát francouzské metly to stačí. Z kapel, které máš rád sis zajisté splnil již celou řadu tajných přání. Ať už jde o společné koncerty se ZUBROWSKOU, ORIGIN nebo nejaktuálněji THE RED CHORDS a WALL OF JERICHO – jaké to vlastně bylo, slyšel jsem samou chválu… Kterého ze společných koncertů si nejvíce vážíš a na který nejvíce vzpomínáš?

Tak samozřejmě těch koncertů bylo mnoho a i když spoustě lidí tahle jména nic neřeknou, tak pro mě to má velkou váhu! Z posledních koncertů to byly především akce s WAR FROM A HARLOTS MOUTH /ger/ (fakt super kapela a super lidi), MY AUTUMN /rus/, THE RED CHOD /usa/, WALLS OF JERICHO /usa/, NAPALM DEATH /uk/ nebo zmíněný ORIGIN /usa/, DECREPITH BIRTH /usa/, UNMERCIFUL /usa/, CRYPTOPSY /can/, EPHEL DUATH /ita/, VITAL REMAINS /usa/, MUCOPUS /usa/, FOUR QUESTION MARKS /fra/, GORATORY /usa/, BEHEADED /mal/, ZUBROWSKA /fra/, MISERY INDEX /usa/ nebo třeba kámoši z tour WASTEFORM /usa/, INSIDIOUS DECREPANCY /usa/ či INHATRED /fra/, ke kterým máme fakt více než přátelský vztah.

Máš v souvislosti s těmi známějšími kapelami vlastně ještě nějaký nesplněný sen?

Tak já mám radost z toho, když můžeme zahrát na společném pódiu..., když pak přijdu pokecat a lidé z kapel jsou vstřícní, tak tím líp. Nerad si totiž kazím iluze o oblíbených kapelách. A pochopitelně bych chtěl zahrát s celou řadou kapel, namátkou BENEATH THE MASSACRE, DESPISED ICON, PARKWAY DRIVE, ale je jich mnohem víc. Jak vidíš na ty opravdu velký jména mě neužije

No, ale tohle jsou přece velký jména… V jednom z předchozích rozhovorů sis postýskal v tom smyslu, že to u nás jde s koncerty z kopce, alespoň v porovnání s východnějšími sousedy. Dle čeho tak soudíš? Dle mého chodí vždy podobně početná skupina lidí, jen se více drobí, neboť zajímavých kapel je více a zajímavých koncertů zahraničních hvězdiček také a lidé jsou trochu zmlsaní. Sám se vlastně na této činnosti podílíš…

Ono je to trochu složitější. Za tu dobu, co se pohybuji na scéně jsem si všimnul jevu, který by se dal přirovnat ke křivce, jež se pohybuje odshora dolů a naopak a v podstatě tak vystihuje situaci s návštěvností koncertů. Bohužel nedokáži analyzovat v jaké závislosti se tak děje. Když jsem řekl, že to jde s koncerty z kopce, byla ta křivka na samém dně nebo se tam alespoň blížila. Avšak to, že na Slovensku si koncerty lidé více užívají, to je prostě fakt - ať už jde o počet fans, podporu kapel nebo zběsilé paření. Lidé jsou tam prostě vstřícnější a mají o muziku snad i větší zájem. Pochopitelně se na návštěvnosti koncertů v globále odráží fakt, že je scéna přímo zahlacena výběrem kapel, lidé jsou zmlsaní a hodně si vybírají - to je prostě regulační proces a je třeba na něj brát zřetel. Větší problém bych ale viděl v tom, že díky internetu má dnes každý vše na co si vzpomene jako na dlani, takže se vzrůstající dostupností čehokoli vzrůstá i pohodlnost a klesá potřeba někam vyrazit, bavit se, podpořit kapely a promótery, kteří jsou na lidech a jejich zájmu přímo závislí.

Vidíš z toho nějakou cestu ven?

Popravdě řečeno asi ne. Co se týče scény a její přehlcenosti, tam to skončí jednoduše přírodním výběrem, zůstanou jen ty nejsilnější kapely a zbytek postě zanikne. Už nyní lze tento proces pozorovat a určitě to tak půjde i do budoucna. Větší hrozba je nezájem fans podporovat kapely, i když internet a celková dostupnost všeho a s tím i spojená osvěta vytváří podhoubí pro nové fans, kteří snad udrží tenhle byznys v chodu. Alespoň v Americe to tak funguje a tisícové návštěvnosti koncertů jsou toho důkazem, což se samozřejmě nedá aplikovat na CZ scénu, protože ten trh je tu natolik malý, že to prostě nebude nikdy fungovat. Nezbývá než doufat, že lidé trochu otevřou oči a budou vzhlížet k tomu západu alespoň co se toho přístupu k fandění týče.

Já to vidím i tak, že dík internetu a dostupnosti se právě o tvé kapele mohou doslechnout lidé, kteří by o ni jinak nikdy nevěděli, což spatřuji jako velký přínos…

Díky internetu a dostupnosti to zas vyhrají většinou mediálně provařené kapely, které na to mají lidi a finance, protože, co si budeme nalhávat, nadšených hledačů, kteří se pídí po malých nových kapelách je stále hrstka a většina fans dá přednost major buřt-kapelám.

Přejděme k tvým dalším hudebních aktivitám. Před nějakou dobou to s osudem TRANSLUNARIE vypadalo poměrně nahnutě, většině komplikovaly život zkoušky, porody, manželky, nyní mi přijde, že kapela přežila určitou krizi. Se SMASHED FACE chystáte nový materiál, jak situace s novou tvorbou vypadá u TRANSLUNARIE?

Nemyslím si, že to s TRANSLUNARIÍ vypadalo nahnutě - my jsme v podstatě od nahrání debutu v konstantní problematické fázi: odchod kytaristy, promoce, porod, zaučování nového kytaristy, další porod, všemožné výluky, takže místo toho abychom hráli, nebo hráli komplet, seděli jsme doma či se snažili hrát tak, jak to personální divočení dovolilo. Nicméně rodinné a osobní povinnosti jsou pochopitelný aspekt, takže nač brečet nad rozlitým mlíkem, že? Naučili jsme se poměrně slušně fungovat i v této limitované sestavě, takže ani aktuální odchod Kiliho právě kvůli rodinným a pracovním záležitostem nás nijak neparalyzuje a pokračujeme ve skládání nových věcí, což se rovná 4 novinky + intro.

Start kapely TRANSLUNARIA po tom co jsi přišel byl téměř raketový. Najednou se o vás všude psalo, hráli jste kde to šlo a vaše jméno se skloňovalo na každém metalovém rohu. Kapela se ze dne na den stala – použiji tvůj výraz „mediálně provařenou“. V čem tkví kouzlo tak rychlého startu vlastně úplně nové skupiny?

Myslím, že základ je v tom, že všichni členové působili na scéně řadu let, takže nešlo o nováčky v pravém slova smyslu a i když jsme si nikdy nepotrpěli na slůvko ex. před jménem, možná v tom má malou roli to, že TRX je poskládaná ze známých jmen. Když k tomu připočteš solidní promotérské schopnosti a materiál na úrovni, tohle všechno dohromady má za následek to, co jsi psal výše. Neskromně si pak myslím, že TRX má do jisté míry hodně svojský rukopis a vysoká technická zručnost muzikantů to podtrhuje, takže možná i tohle je důvod.

Nemohu se nezeptat na jednu věc. Která z kapel je ti bližší, která ti dělá větší radost? Nebo jinak, Sofiina volba. Kdyby ses měl rozhodnout mezi jednou z nich, která by to byla a proč?

Na tuhle otázku nerad odpovídám a zřejmě jsem ještě nikdy neodpověděl ve smyslu, kterou bych měl radši. Obě kapely řadím na stejnou úroveň s přihlédnutím k tomu, které kapele je potřeba věnovat se víc v závislosti na okolnostech. Pochopitelně se SF trávím více času, protože jsou časově i lokalitně blíže mému bydlišti a navíc teď finišujem desku, ale to není důvod, proč bych SF upřednostňoval celkově.

Chápu a nebudu dál naléhat… Co tě dovedlo ke kapele RE-INTOXICATION, kde jsi netradičně stanul na pozici kytaristy? Necítil ses plnohodnotně hudebně vytížený a realizovaný?

RTX byla odpověď na mladický elán a potřebu rozjet s kámošama něco vlastního. Jak se ale ukázalo, do kapely je lepší brát spíš muzikanty než kámoše a rodinu, takže se nám to trochu vymklo z rukou a po kapele zbylo spousta emocí a vzteku. Také HC punk scéna není to, co jsem myslel a za co se vydává, takže myslím, že je dobře, že je tato kapitola uzavřena. Po letech se ovzduší trochu vyčistilo a každý si jdeme vlastní cestou, všechny nás však spojují vzpomínky na rok a půl společného fungovaní s tímhle bordel projektem.

Neshody v kapele daly vzniknout kapele DEAD INSECT COLLECTION. V čem byl vlastně tenkrát problém a jak jsou na tom DEAD INSECT COLLECTION nyní?

Jak jsem řekl, vztahy se vyhrotily úplně neuvěřitelným způsobem, takže se naše cesty rozešly a zůstali jsme v sestavě kytara, basa, bicí. Už před rozpadem jsme pociťovali zájem hrát náročnější muziku, takže jsme po přejmenování na DIC začali hrát takový neurotický core mix... Problémy s kompletováním sestavy se táhly více než rok až Lukáš usoudil, že to nikam nevede a rozhodl se to zabalit. Po jeho odchodu jsem už neměl sílu ani já, takže se kapitola RTX / DIC uzavřela nadobro. Je mi však trochu líto všech těch grafických prací, které pro DIC vznikly, že uvažuju o tom, že jméno použiji pro Samův alternative / ambient / core projekt, na kterým si pracuje.

Někde si v souvislosti s RE-INTOXICATION pronesl, cituji: „Pokud nehraješ disbeat a nelezeš vlivným lidem do prdele, nezaprodáváš se, tak prostě nemáš nárok...“ Nechodí to takhle skoro všude? I v metalové scéně těžíš z vztahů s důležitými lidmi… nemáš ten pocit? Nebo je metalová scéně přece jen čistější než HC punk?

Koukám, že jsi opravdu připravený a jsem moc rád, že došlo i na taková témata. Určitě se dá říci, že podobná pravidla platí na každé scéně, jenže na rozdíl od HC/punk scény si ty ostatní nedávají do sloganu, že je ta scéna o přátelství, pomoci a spolupráci a při tom je to díra plná lží, pokrytectví a podkopávání nohou. Když jsme s RTX začali fungovat, byly tyhle vize přesně to, co jsem u metalu postrádal, ale jaké bylo mé rozčarování, když jsem zjistil, že to tak vůbec není, ba co víc, je to přesně naopak... Aby tě pak na koncertě lidé titulovali zkurvenou metlou a podobnými přízvisky? Tak kde to jsme? V průběhu času jsem zaujal spíše opatrný postoj a jen pozoroval ty vztahy a kdo je co schopen pro úspěch udělat. Bylo to stále o tom jednom - samozvaní vůdci HC scény stanovují pravidla a zbytek je slepě následuje a běda ti, jak se opovážíš vystoupit z řady. Po ukončení působení RTX a přerušení kontaktů s HC/punk scénou se mi neuvěřitelným způsobem ulevilo a najednou jsem se na tu metalovou scénu díval úplně jinak. Samozřejmě, všude se najdou idioti, ale to je spíše o člověku, nikoli o mase lidí!

Skoro bych řekl, že to tak nějak podobně funguje většinou všude – metal, ska, reggae, crossover  – každý malý je většinou poctěn, když si ho všimne někdo vlivný… Pamatuji doby, kdy jsi se velmi hrdě hlásil k tomu, že sám velký Shindy ví kdo jsi a utrousil o tobě nějakou tu větu. Pravda to ti snad ještě nebylo ani šestnáct let….

V době kdy mi bylo 16 nebyl Shindy rozhodně velký a pochopitelně věděl, kdo jsem, protože jsme spolupracovali na bázi label - zine, nechápu, že tě to tak znepokojuje. Asi ti těžko budu vysvětlovat ty poměry na HC/punk scéně, když jsi to nezažil, ostatně nejsi sám, kdo mi to nevěří. Jsem rád, že je to za mnou a při troše štěstí už nikdy nic takového nebudu muset řešit...

Neboj se nic, mě to neznepokojuje, avšak když už jsme vzpomenuli Shindyho jméno, kde byl vlastně prvotní impulz pro spolupráci s ním?

No my už se známe od těch dob, co jsem šmelil Schizophrenii, vlastně ještě před tím jsem si od něj objednával různé tituly. Občas jsem mu vypomoh na koncertě či na Brutalu, takže bylo nasnadě, kdy to přeroste v něco většího. Jako stálý zákazník výroby merchu jsme často debatovali o kde čem až přišla řeč na to, že mi v práci dělají problémy kvůli hraní koncertů. Slovo dalo slovo a od března jsem stálý člen Shindy production / Obscure promotion.

Nádherný nahrávky mi dáváš, skoro jako bys věděl na co se budu vzápětí ptát… Co všechno tedy v práci pro Shindy production / Obscure promotion máš na starosti, co spadá do tvé kompetence? Nedávno jsem od tebe slyšel, že jsi opět budu citovat: „děvka pro všechno“.

Tak samozřejmě mám určité funkce, které spadají výhradně na mou hlavu, jsou to updaty stránek, profilů, komunikace s fans, s tím odvislá promotion a další příbuzné aktivity. Prioritou číslo jedna je nyní Brutal Assault, takže mám na starosti všechny zahraniční mediální partnery a rovněž vyřizování zahraničních akreditací. Má práce je koncipovaná tak, abych Shindyho zbavil obyčejných rutinních záležitostí a on se mohl soustředit na skutečně důležité věci, takže když je potřeba nachystat trika do tisku, zajet na poštu, zajet do tiskárny, vyřídit balíky, skládat booklety, tak to pochopitelně udělám. Posouzení temínu "děvka po všechno" nechám na každém z vás, nicméně konečně mám práci, kde můžu uplatnit své znalosti za posledních 12 let a co hlavně: živí mě metal!!!

Jak vypadá tvůj běžný pracovní den u Shindyho? Jak jsem slyšel, máte i svoji společnou komůrku…

Není to nic zvláštního. Ráno přijdu na sedmičku, udělám si káfo, vyřídím maily, když je potřeba, udělám updaty, sem tam nějakej balík, pak chystání textilu - to je čím dál častější. Teď jsme třeba dělali merch Obscene Extreme, takže bylo na pár dnů vystaráno. Tohle se v podstatě prolíná celým dnem a končím ve tři. Máme i svůj kancl, ale já tomu říkám skladiště mrdníku a už jsem rezignoval na to, abych se tam snažil něco uklízet. V poslední době si občas vytáhnu notebook na zahradu, když je tak hezky, a sem tam proběhne i nějaký ten gril k obědu.

V porovnání s minulou prací tedy celkem idylka, minimálně můžeš metal poslouchat celou pracovní dobu. Nemá vlastně Shindy problém s poslouchání tvé hudby? Co on si vlastně pouští, pokud vybírá pracovní zvukovou kulisu?

No ty krávo (smích). Tohle je téma jak cyp. V mé předchozí práci jsem dost válčil s tím, abych si mohl prosadit metal, to víš, nebyl to žádný med. Byl jsem v kanclu s kolegou, co poslouchal rádio, takže jsme měli pracovní dobu rozdělenou na 4 hodiny rádia, 4 hodiny výplachů. Samozřejmě člověk byl tak vydivočenej, že když odešel a vrátil se do kanceláře a měl přeladíno zpět na rádio, kolikrát si toho ani nevšimnul a dobrovolně poslouchal komerční relaci, než si uvědomil: „kurva, teď má přece hrčet metál“. Naoplátku jsem rádio přelaďoval na Vltavu nebo na Proglas, takže o zábavu bylo postaráno. Pak kolegu vylili za chlast, takže metal hrál celej den (smích). To u Shindyho nastává podobnej problém, protože mně, jako člověku, kterému plesá srdce pro newschool, dělá problém se shodnut se Shindym na SLAYERu a OBITUARY. Většinou se ve vzduchu střetávají hlášky "já tě ten oldskůl naučím poslouchat" versus "já tě to emo naučím poslouchat" (smích). Nicméně každá čepel se obrousí a teď dostávám reakce jen na některé nestandardní nahrávky ve stylu: "to je nějaký divný emo" (smích). Je s námi prostě veselo.

Tak je to přestně tak, jak jsem si myslel, Ale aspoň slušně naposloucháš ty metalové základy a kořeny, ne? Sám si zmínil, že pracuješ pro Shindy production / Obscure promotion. Možná celkem mnoho lidí příliš nechápe vztah Shindy production a Obscure promotion, mohl bys ho trochu lépe popsat a proč najednou ta potřeba nové firmy?

Žádný základy, nesnesu v kanclu žádnej olskůl (smích). Tak ty rozdíly jsou zcela zřejmé a jednoduché. Zatímco Shindy production. je v podstatě label, který vydává a distribuje nosiče a zabývá se službami pro kapely, Obscure promotion si bere na svá bedra pořádání koncertů, což je vlastně něco zcela jiného s jinými lidmi. Při troše štěstí by šlo oboje sdružit pod jeden celek, ale proč, když takhle je to mnohem srozumitelnější a pro účely podnikání spíše nezbytné.

Blíží se nám největší akce, kterou Obscure promotion pořádá - každoroční svátek extrémní hudby v podobě festivalu Brutal Assault. Od kolika let vlastně na Brutálek jezdíš? A jak vzpomínáš na svůj první Brutal Assault?

Poprvé jsem byl na BAčku na jeho 4. ročníku, tedy když byl naposled v Blansku, a od té doby jsem nevynechal žádný ročník a zřejmě se mi to už ani nepodaří. Jako 16ti-letý kluk jsem měl samozřejmě ze všeho oči jak knedle, ale v té době jsem už fungoval jako redaktor Schizophrenie, takže jsem to všechno bral z pohledu pisálka, a tak nějak nebyl čas ztrácet čas. Od té doby je BA součástí každého mého léta.

Můžeš prozradit rozpočet, se kterým bude letošní Brutal Assault hospodařit?

Nemůžu (smích).

To je informace tak tajná? Nevěřím, že to nevíš.

Popravdě řečeno jsem rád, že nejsem zatahován do finančních záležitostí. Občas se zeptám na cenu té které kapely, ale to je tak všechno. Nicméně částka je to tak vysoká, že bys ji i se svým platem zdolával pár desítek let (smích).

No dobrá tedy, asi to z tebe nevymáčknu… Můžeš exkluzivně pro nás alespoň prozradit nějaké novinky, které nás čekají v areálu. Bude opět nějaké rozšíření, zkultivování nebo nějaká zajímavá atrakce?

Tak novinek bude celá řada, ale dá se říct, že je to spíše v rámci vývoje festivalu a zkvalitňování služeb. Takže měli byste se dočkat laviček, organizačních změn v campu či vzhledu programu, rozšíření nabídky merchu a x dalších věcí, o kterých vím většinou jen okrajově. Jde spíše o dílčí změny, které ale dohromady určitě nejsou zanedbatelné. Co se týče nějakých zásadních změn v rámci areálu, nejsem si jist, nakolik by tato investice byla aktuální v případě, že bychom příště museli festival stěhovat do jiných prostor, proto jsme v tomto ohledu trošku zdrženliví a více ukáže bilancování po letošním ročníku.

Tedy už padla i myšlenka na další stěhování festivalu?

Zatím je zbytečné předbíhat událostem, ale pokud se festival bude neustále rozrůstat (především expanze zahraničních fans je třeba brát v potaz), budeme muset zvážit i tuhle možnost. Nám areál i přístup městského zastupitelstva vyhovuje, ale uznej sám, že kapacita i možnosti areálu nejsou nafukovací, což jsou zatím největší možné důvody.

Nafukovací rozhodně ne, ale co jsem viděl mapy pevnosti, rozšířit přístupné zóny by rozhodně možné bylo… Pojďme se vrátit ještě ke kapelám. Poněkud mě v dramaturgii minulého BA překvapil DEBUSTROL. Kolins svoji účast vítězoslavně komentoval ve smyslu „a spousta lidí mi předhazovala, že si na tomto festivalu nikdy nezahraju“, z čehož usuzuji, že jsem nebyl překvapen sám. Myslíš, že se v budoucnu můžeme těšit například na TÖRR, ARAKAIN a podobné kapely v soupisce BA?

Pokud jsem pochopil správně pořadatelský záměr, tak DEBUSTROL byl takovým zadostiučiněním pro služebně starší fans, lehkým zpestřením, v rámci návratu ke kořenům (který je teď hodně v módě) ne nevkusným. A protože se na spoustu věcí dívám zcela odlišně než dramaturgie, i pro mě to bylo velkým překvapením a abych podpořil slova páně Kolinse, určitě bych se směle zařadil k těm lidem, co si mysleli, že na BA DEBUSTROL nikdy nevystoupí. Proto věřím, že na záležitosti typu TÖRR či ARAKAIN nikdy nedojde...

Jaký BA byl pro tebe zatím dramaturgicky nejsilnější?

Asi bych to neškatulkoval na ročníky, ale prostě na mé oblíbené kapely. Vždy se najde něco, co chci vidět, i kdyby fotra věšeli, stejně jako se najdou kapely, které nemusím slyšet ani z povzdálí. Jinak i letos mám pár horkých tipů, které rozhodně nehodlám promeškat.

A jaké jsou "Fredovy horké tipy"?

Věřím, že na tuhle otázku by sis odpověděl i sám (smích). BENEATH THE MASSACRE, THE FACELESS, CARNIFEX, GHOST BRIGADE, WAR FROM A HARLOTS MOUTH! Překvapen? Myslím, že ne, Time (smích).

Tak já bych to třeba odhadnul, ale někteří čtenáři třeba ne. Poslední otázka týkající se dramaturgie BA. Kdybys měl možnost pozvat jednu kapelu. Jakoukoliv… Která by to byla?

Tak tohle je hustá otázka! Zřejmě bych pozval něco z již neexistujících uskupení nebo něco, co by na BA nemělo jinak šanci si zahrát. Ale ty chceš asi slyšet konkrétní jméno, že?.

Ano...

Teď mě napadla kapela, která již nefunguje, ale která by byla zajímavá jak pro metly, tak pro newschool posluchače, kterou řadím k mým nejoblíbenějším a kterou bych opravdu rád viděl. LUX OCCULTA!
 
S propagací nejen BA vám pomahají street teamy, zkus popsat o co přesně jde a jak to funguje? Máte nějakou zpětnou vazbu jak jsou tyto propagační aktivity úspěšné?

Na tohle by ti nejlíp odpověděl Bernell, který má na starosti tenhle team. Street team je skupinka lidí, kteří nějakým způsobem propagují náš fest nebo naše akce - lepí plakáty, rozdávají letáky, posílají maily atd., ať už nezištně nebo za úplatu (většinou volný vstup, merch a další drobnosti), a jsou rozmístěny strategicky tak, aby rovnoměrně pokryli celé území ČR a Evropu. Zpětnou vazbu je trochu problematické hodnotit, protože nikdy nevíš, jestli ten který fanoušek přijel na základě vylepeného plakátu, reklamy v časopise, banneru na netu nebo na základě ústního šíření, avšak jisté je to, že street teamy jsou součástí propagace většiny hudebních subjektů po celém světě a i když přesně nevíme rozsah užitku, nemůže si dovolit tento způsob propagace podcenit!

Pokud zabrousím, do tvé minulosti - byl jsi za své pisatelské éry jeden z nejaktivnějších zinařů pohybujících se na české scéně. Nerad bych na něco zapomněl, ale tuším, že jsi prožil Antitrend, Pray & Keep Quiet, Payo, Abyss, Fobia, marastjakcyp, INQIZITOR zine, Tuberculosis, založil jsi svůj vlastní tištěný zin a to jsem jistě na něco zapomněl. Možná by bylo kratší říci, že jediný plátek, kde jsi neměl své jméno v tiráži je METALOPOLIS. Co bylo za tím, že ses tak aktivně opřel do zinařské scény?

Když jsem před lety propadnul metalu, psaní byla jediná možnost, jak se stát součástí scény, něco dělat, být nějak prospěšný. Z odstupem času se těm začátkům řepím, protože můj sloh a jazykové dovednosti byli natolik nicotné, že si stále nedovedu vysvětlit tu drzost začít s psaním. Nicméně nějak jsem se tím prokousal (a na střední se stal jedním z nejlepších slohařů, kdy moje práce kolovaly po ústavu jako vzorové) a podle reakcí ta činnost nebyla zas tak zbytečná, vlak se rozjížděl čím dál rychleji a už to nešlo zastavit. Začalo to čtyřmi čísly SCHIZOPHRENIE, pokračovalo do ABYSSu, na MARASTJAKCYP, pár posledních čísel tištěného PAYA a ANTITRENDU, návrat k tištěné formě v podobě PRAY AND KEEP QUIET, INQIZITOR, lehce pro FOBII, KILLED BY NOISE, sem tam mi něco vyšlo v PAŘÁTU, METALSWAMPU, INCIPITUM a snad i TUBECULOSIS. Momentálně mi zbyl pouze SPIKE, který vychází jako součást SPARKU. No, ty vole, je toho dost. Bohužel však tohle množství se ukázalo jako kontraproduktivní a já začal pociťovat ztrátu inspirace i motivace. Prostě jsem se vypsal z podoby a přestalo mě to naplňovat. Ale ty roky, které jsem psaní věnoval, byly opravdu super, zvláště ty začátky, kdy člověk všechno poznával. Avšak ani tolik významných médií mě neušetřilo úšklebků od starších kolegů, kteří mě nazvali třeba i „naplaveninou z Abyssu“.

Neuvažuješ o návratu na zinařskou scénu?

Popravdě řečeno - ne. Ne že by mi to nechybělo nebo že by nebyla potřeba realizovat se, ale čas a nadšení pro věc jsou v tomto případě jaksi nedostatkové zboží a věřím, že bude přínosnější dělat něco pro kapely nebo do práce... Když to vezmu kolem a kolem, v zinařské branži už jsem svoje řekl a je na čase při vší soudnosti vyklidit pole.

Který zin je ti v současnosti nejsympatičtější?

Stylově mi nejvíc vyhovuje MARASTJAKCYP a SPIKE. Jistým kvalitativním nadastandardem je pochopitelně METALOPOLIS, kde i míra kritiky je mému pohledu na věc hodně blízká.

A nyní… Které domácí kapely ti jsou nejsympatičtější?

Z domácí scény toho moc nebude, ale to jsi zřejmě čekal. Z fungujících kapel mám rád DESPISE, GODLESS TRUTH, VICTIMS, BED SORES, MADE BY THE FIRE, ÚL... Nebudem to zas přehánět takhle na noc.

Teď sis tedy u spousty nezmíněných kapel naběhnul :)… Představ si, že máš prostředky k tomu, abys v ČR postavil skupinu dle tvých představ. Koho a na jaké pozice bys do takového all star metalového teamu angažoval a co by taková kapela hrála?

Myslím, že má představa o kapele či stylovém pojetí se neslučuje s lidmi a jejich přístupem k vnímání muziky, protože v opačném případě by tu už taková kapela fungovala. Pokud by šlo čistě o kvalitní muzikanty, kteří by hráli dle mých představ, nevidím důvod, proč nedát přednost jazzmanům před lidmi z metalové scény.

Ehm…

Já pochopitelně vím, že po mně chceš vždy konkrétní případy, ale bez podání mých myšlenkových pochodů bych nemohl považovat mou odpověď úplnou. Ale tak zkusme to...
Bicí: Ondra / MADEBYTHEFIRE
Kytara: Peca / TRANSLUANARIA
Kytara: Alex / GOD DEFAMER
Basa: Ondra / BED SORES
Zpěv: asi já, ne?  (smích)

Jsi na metalové scéně asi nejvytíženější host u jiných kapel. Namátkou DESPISE, FEEBLE MINDED a spousta dalších… Kde všude jsi vlastně už hostoval, ať už koncertně nebo studiově?

Tak něco už za sebou mám. Ve studiu jsou to práce na MAWATAKI - Mawataki (2004), DESPISE - Fragments Of Reprisal (2007), ONSET (2008), VCTIMS - The Power Of Human... (2008), FEEBLE MINDED (2009), a z časových důvodů jsem musel odmítnout MUCOPUS (usa) a ELYSIUM. Živě jsem participoval u MAWATAKI, WASTEFORM (NY, USA), INHATRED (fra), DESPISE (tady se dá mluvit o stálém hostování, SPASM, VICTIMS, BED SORES, EPICARDIECTOMY (haluzově jsem odzpíval jejich první koncert s několika hodinovou přípravou těsně před koncertem), CUTTERRED FLESH, THIS NIGHT DRAW THE END, MY AUTUMN (rus). Myslím, že tohle bude většina, kde jsem přiložil hlasivku k dílu.

Tak to už je pěkná řádka kapel. Nebudu se ptát, čím je zájem o Tvé hrdlo způsoben, spíše mě zajímá jiná věc. Máš ještě stále u nás nějaké vzory? Dříve to byl třeba Střap (ex-HEAVING EARTH, INTERVALLE BIZZARE), kdo z českých vokalistů se ti libí nyní?

Ke Střapovi bych určitě přiřadil Zdenu z GODLESS TRUTH, Seppa z DESPISE a z těch novějších určitě Vencu z VICTIMS, kterej je rozhodně největším překvapením na vokálním poli.

Pojďme trochu do tvého osobního života. Přestal jsi pít a užívat jiné návykové látky, jaké to mělo důvody?

Konečně prostor, abych to osvětlil (smích). Já nikdy nepatřil mezi velké kaliče, vždy jsem spíše sekundoval v tom alkoholu ostatním, než abych spřádal plány, kdy a kde se nejlíp vykropit. Když už se zadařilo a semlela se nějaká pijatika, vždy jsem byl několik dnů nefunkční a umíral jsem jako postřelená škodná. Z tohoto důvodu je poměrně jasné, že není proč setrvávat ve stavu, který člověku nedělá dobře. Co mě ale definitivně přesvědčilo, že s chlastem nechci mít už nic společného, je ta všudypřítomná buranská osvěta kolem chlastu, ze všech stran poslouchat, kdo kde vypil kolik piv a podle toho jsi king a frajer. Z tohodle je mi upřimně na blití a to neustálé pobízení: chlastej, pojď na panáka a podobně, je pro mě nanejvýš obtěžující věc. Proto mám klid, když řeknu, že jsem abstinent, i když se s tím spousta lidí těžko smiřuje. Když se mě někdo zeptá, co z toho mám, jednoduše odpovídám: zkus to a pochopíš.

Moc pěkně řečeno. Na závěr si zkusme zahrát takovou hru. Řeknu slovo a ty zkus říci to první co tě s daným slovem napadne.

Metalista - Aggro (smích). Tak to je smutný, že první, co mě napadlo je tahle asociace, ale při vyslovení tohoto slova mě skutečně jako pvní napadne chlápek v křiváku s mastnýma dlouhýma vlasama

Straight edge - Životní styl. Tohle směřování je mi sympatické, pokud to není sezónní či trend záležitost. Při troše štěstí bych se dovedl řadit k tomuto hnutí, ale tento termín mi příjde moc zkostnatělý a zprofanovaný.

Emo - Hudební styl, který mě hodně baví, módní trendy směr, který mě ubíjí. Je smutné jak moc daleko k sobě má emo hudba (vycházejme z kořenů tohoto žánru) a slizká módní záležitost pro masy.

Bobánek - Zabiju!!!

Shindy - Živitel trapitel.

Tak a to bylo vše, díky moc za tvůj čas. Pokud máš na srdci ještě něco na co se nedostala řada, popřípadě nějaký vzkaz našim čtenářům, máš nyní prostor…

Já děkuju za sebe, za kapely i za agenturu. Nezbývá než popřát tobě i čtenářům co nejkvalitnější výběr muziky a třeba se uvidíme na Brutal Assaultu. Díky za váš čas a podporu!!!